Přeskočit na hlavní obsah

Oprava střechy

Problém všech knihomolů a vášnivých čtenářů tkví v tom, že zhusta vědí víc, než je žádoucí pro ryze praktický život. Uvedeným postižením často trpí webdesigneři, programátoři nebo ajťáci obecně, poněvadž věčně hnijí u nějakého digitálního klunkeru a nasávají informace.

Často se tak stává, že i velmi vzdělaný jedinec je v místní putyce mezi řemeslně pracujícími dělníky za blbce, protože netuší, kdo právě vyhrál fotbalovou ligu. Nebo pralesní přebor. Prašť jako uhoď.

Naopak přesně ví, co obnáší pojem Ithyphallo­fobie nebo Ergofobie, a rád by si o těchto složitých problémech trápících lidského ducha vášnivě pokecal. Nejde to. První choroba má děsně divný název, a tak i kdyby náhodou spolustolovníci tušili, čím se projevuje, budou navečer řešit spíše problém opačný. Po patnácti točených dvanáctkách proložených borovičkou ani není divu.

Druhý termín by jim mohl být blízký, protože znamená "chorobný strach z práce". Což je nemoc zvláště v Česku hojně rozšířená. Poslední dobou potkávám ergofobiky prakticky na každém rohu.

Čtením a vstřebáváním informací se tak vzdělanec dobrovolně pasuje do role podivína, který řeší věci nadpozemské a zbytečné, zatímco nad sedmi flastry, co místní čutálisti obdrželi od konkurentů ze sousední dědiny, jen flegmaticky mávne rukou.

Tím se vyčlení a obdrží nálepku vybavenou trvanlivým lepidlem. "Ty jsi ňákej chytrej, hele," slýchává tak často, až uvedenému tvrzení začne věřit. Chyba! Jakmile totiž začnete mít pocit, že jste moudrý, chytrý a vzdělaný, všechno víte a všechno znáte, obdržíte od života ťafku. Stejně jako já před nedávnem.

"Táto, pocem!" Volá žena z terasy. "Teče nám do baráku, jdi to spravit," dodává, a já vím, že jsem i se svými vyčtenými znalostmi totálně v řiti. Vylezu na střechu, rozhlížím se jako pako, a jediné, co mě napadá, je Sokratův citát. Vím, že nic nevím. Sečtělost nesečtělost.

Popadl jsem přemoudřelý telefon, vyrobil pár ilustračních fotografií, které díky cloudové technologii byly v kuchyni dříve, než já slezl z výšin, a pokorně se vrátil z nuceného výletu.

Pak se slyším, jak objasňuji manželce, že zřejmě blíže nespecifikovanou štěrbinou došlo k průsaku sloučeniny vodíku a kyslíku do místnosti, a že bude zapotřebí podrobnější rekognoskace škodlivé události, přičemž aktuální fotografická dokumentace je dostupná ve složce PhotoCopy na všech zařízeních včetně chytré televize.

Po zjištění všech parametrů základního problému pak bude zvoleno nejvhodnější a nejméně finančně bolestivé řešení, spočívající ve správně volbě materiálu. A dojde také k nalezení a následnému utěsnění otvoru, který způsobuje oválný mokrý flek na sněhobíle čerstvé malbě.

Vysvětluji a bezmocně krčím rameny. Poškozená okna bych vyřešil restartem, ale na střechu mi trojhmat CTRL-ALT-DELETE nějak nezafungoval.

Manželka vzhlédne od sporáku, obdaří mě kritickým pohledem a povídá: "Ty jsi ňákej chytrej, hele. Prostě zvedni kotvy a mazej do hospody pro pokrývače."

Ještě ve dveřích k mým uším dolétá dodatek: "Jo - a ne abys jim zase vyprávěl o ergofobii!"

P.S. Klunker je prajzský výraz pro elektronické zařízení, které se vyznačuje tím, že svými zbytečnými funkcemi obírá poctivé lidi o čas na smysluplnou činnost.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

My, ajťáci

V očích široké veřejnosti je takzvaný ajťák podivuhodný tvor. Většinou nás považují za mimozemšťany, což je dost nespravedlivé obvinění.  Ve skutečnosti jsme naprosto obyčejná digitální dělnická třída. Dnes a denně totiž svádíme boj za lepší příští moderní civilizace s přístroji, o jejichž principu fungování dost často netuší nic ani výrobci samotní. Pravda je, že málokterý ajťák přizná na rovinu, že něco neví. Ne že by nechtěl, ale mohl by ztratit glanc a obdivné pohledy sekretářek by se rozplynuly jako pára nad hrncem. "Crrrr, crrrr," zvedám po ránu telefon a přemýšlím, co zase nejde. Kafe si vesele stydne a hlas ve sluchátku sděluje Jobovu zvěst: "Netiskne mi tiskárna!" Polykám doušek, s brbláním se zvedám, docházím na místo konfliktu, vložím nenápadně papír do podavače, aby sekretářka neviděla, a laserová tiskárna si vesele zachrochtá, načež vytiskne tunu papíru ještě z minulého dne. Je síťová. Vracím se na pracoviště, aby káva netrpěla pocitem osamělosti, ale...

Příroda

„Dědo, ve sklepě máme divný bílý a nehybný pavouky! Asi jsou to ufouni.“  Přiběhla nejstarší vnučka a očekávala, že všechno vím a znám, takže dodám promptně vysvětlení poměrně neobvyklého jevu.  „Nepovídej,“ zatvářil jsem se překvapeně, což byla pravda. O bílých pavoucích jsem nikdy neslyšel, ale fakt je, že přírodověda mě ve škole moc nebavila. „Ukaž!“ Řekl jsem. Vyrazili jsme v závěsu s několika dalšími vnučkami, z nichž minimálně dvě nebyly naše, do sklípku hospodářské budovy, kde se ukrývá legendární sedmý schod. Na stropě, jak vidíte na obrázku, viselo porůznu jakési cosi a fakt to vyhlíželo jako nějaký mimozemský tvor. V ponuré místnosti jsem byl nejvyšší, tak jsem zkusmo do jednoho pavoučka šťouchnul prstem a očekával reakci. Dostavila se, ale jiná, než jsem předpokládal. Celé umělecké dílko se mi před očima rozpadlo na prach. „Zvláštní,“ pravím a velmi nerad dodávám: „Fakticky netuším, o co jde. Jdeme ven a na internet!“  Zavelel jsem a na pergole nastartoval na...

Pračka

"Miloši, nejde mi zapnout pračka. Sviňa." Prohlásila manželka, což mě varovalo, protože většinou mi říká láskyplně dědo . Jak dojde na Miloše, visí ve vzduchu průser. Reaguji jako správný ajťák: "Máš kabel v zásuvce?" Odpověď je nepublikovatelná, a tak jdu a zkouším jističe. Cvak - vypnout, zapnout. Nic. Pračka dělá mrtvého brouka a já budu brzy také, pokud problém neodstraním. "Asi už umřela," pravím moudře, "to víš, maká poctivě víc jak osm let a nějaký čip se asi odebral do Křemíkového nebe." To byla chyba, protože má žena Červeného trpaslíka nezná. "Hele, muži, nesmol mě," řekne výhružně, "a dělej s tím něco, nebo půjdeš příští týden do roboty v teplákách." Dělám tedy, co nejlíp umím. Startuji počítač, poté vyhledávač, a lovím e-shopy, které nabízejí kvalitní pračky za rozumnou cenu, nejlépe s dopravou zdarma. Uspěl jsem hned napotřetí, klikám, objednávám, potvrzuji, platím a jsem šťastný, jak jsem problém elegantně vy...