Přimhouříme-li oči a vezmeme-li na milost teorii reinkarnace, pak je zjevné, že já jsem potomek nějakého afrického Křováka či australského domorodce, který má parno rád, i když občas nadává.
Manželka je ovšem vysloveně zimní tvor. Soukromě ji přezdívám Ledovou královnou a vypadá to, že v minulém životě byla Eskymák. Pardon - Inuita. To je národ, který údajně má více než padesát výrazů pro obyčejný sníh. Což samozřejmě pravda není, ale zní to krásně. Tenhle mýtus vznikl omylem, poněvadž všechna nová slova v eskymáckém jazyce jsou tvořena tak, že se k základnímu slovu přidá přípona. Inuitšina má přes 400 přípon, ale jen jednu předponu!
Čeština je sice také mrcha, ale zkuste si na první dobrou nahlas přečíst tohle slovo pocházející z grónštiny: "aliikusirsuillammassuraanirartassagaluarpaali." Základ slova má neuvěřitelných devět přípon - a já vám neřeknu, co to znamená. Hledejte.
Platí prostě, že tuny bílého svinstva na place, deset pod nulou a obláčky zkondenzovaného dechu vycházející z úst, ji učiní šťastnou. Zatímco já uklízení sněhu považuji za jednu z nejzbytečnějších lidských činností, protože i v našem pásmu postačí být trpělivý a vyčkat, až vše roztaje, ona mě honí ven, abych vyrobil chodníčky.
Zvláštní ale je, že musíme minimálně jednou za rok do Řecka nebo Chorvatska, kde o sněhu sice slyšeli, ale považují ho za mýtus, a tam je také šťastná. Jednou jsem si hodlal tuto nejasnost dát do souvislostí a tak se napřímo zeptal, což se v manželství dělat nemá.
Povídám: "Mamuš, jak to přijde, že máš ráda zimu, a přesto furt někde trajdáme po mořském pobřeží?"
"To je jiné horko!" Odvětila, koupila si fešný klobouk a považovala záležitost za uzavřenou.
Aha.
Takže existují dvě různá horka. Jedno hnusné, obtěžující a druhé fajné a dokonalé. Zpracovat tuhle informaci mi trvalo o fous déle, než pochopit Pythagorovu větu, ale nakonec se úspěch dostavil.
Řekl jsem také aha a porozhlédnul se po e-shopech, poněvadž škrablo na odhrabávání sněhu má už svá nejlepší léta za sebou.
Přijde zase zima a bude se snášet "tlatim". To jsou malé vločky. Velkým a mokrým se inuitsky říká "tlamo". A "tlapa" je prašan. K základu "tla", což znamená sníh, prostě přidáte příponu, a najednou máte padesát různých odstínů vloček.
Tak jsem posbíral červavá jablka, zjistil, co bude k obědu a povídám manželce, aby nebyla smutná: "Neboj, Maruško, už brzy budou padat tlamy - a budeš v pohodě!"
Netušila, o čem mluvím, tak jsem vše sepsal.
Komentáře
Okomentovat