Což bylo období, kdy lidstvo poprvé pochopilo, že mnohem lepší než trajdat někde po savaně či kdovíkde, je usadit se, postavit dům, zasadit strom a přesvědčit hloupý dobytek, aby zůstal na jednom místě. K tomu posloužily ploty, jež máme dodnes, a které jsou častou příčinou neřešitelných sousedských sporů.
O něco později, ve starém Řecku - a poté Římě, se z obyčejného vlašského ořechu stal pokrm bohů. A také plodnosti. Ne náhodou se ořech používá jako slangové pojmenování pro varle. Ta mají muži odjakživa dokonce dvě.
Ořechy, respektive jejich jádra, jsou jednou z nejstarších starobylých potravin na planetě. To jste nevěděli, že?
Zdánlivě obyčejný plod se vloudil i do řecké mytologie. Možná netušíte, že kdysi žila byla bohyně Karya, do níž se bezhlavě zamiloval bůh Dionýsos. Vlastně se jednalo pouze o poloboha, ale jeho životní styl byl veskrze zajímavý.
Je bytostně spojen s vínem a nespoutaným veselím, které začasté vedlo k nechtěnému otěhotnění přítomných krasavic. Stal se tedy později i bohem plodnosti. Jenže Karya záhy zemřela - a obyčejný polobůh neměl tu moc vrátit jí život, takže ji alespoň proměnil ve strom ořešáku. Ten dorůstá výšky až pětačtyřicet metrů, čímž chtěl zřejmě Dionýsos vyjádřit velikost své lásky.
Polovina větví přesahuje přes neolitický plot od sousedů na náš pozemek. Konec září je pak období, kdy se okolím rozléhají zvuky nápadně připomínající krupobití. Klap. Klap. Klap klap klap. To už hotové plody dopadají do naší zahrady.
Suroviny na vánoční cukroví, jak dokazuje přiložená fotografie, jsou tudíž připraveny a nestály o moc víc, než trochu fyzické námahy, poněvadž soused pravidlo plotu respektuje.
Manželka je spokojená, ale já lehce zklamaný. I když byl Dionýsos jenom polobůh, mohl svou milovanou proměnit třeba ve strom, který v plodném období dodává jako výrobky už hotové láhve vína.
Nejlépe červeného.
Komentáře
Okomentovat