Velikonoce

Zase jsem o dvacku chudší. 

Ekonomická motivace šlape jako hodinky od chvíle, kdy jsem vnučce slíbil dvacet korun českých za každou jedničku z češtiny. Od té doby jiné známky nenosí. Nebo je zapírá, jenže to by se dlouho neutajilo. Zatím jsem ve fázi důvěřivosti, ale puberta to může změnit.

Pravdou je, že většinou domácí úkoly diriguje manželka, ovšem ta právě odpočívá ve Františkových Lázních, abych já mohl nerušeně chodit do práce. A přestože je díky blahovolnosti mobilního operátora neustále online, má jiné starosti, než dohlížet  na chod domácnosti.

A tak dnešní domácí zadání pocházející z šesté třídy základní školy zbylo na mě. Kupodivu se nejednalo o český jazyk, nýbrž matematiku. 

"Tu máš na starosti ty!" Prohlásila kdysi sveřepě má žena. "Tys ji studoval na té Karlově Univerzitě, tak máš všechno v malíčku." Dodala a odešla. Nemyslela přitom univerzitu nedávno zesnulého zpěváka.

"Jasně, mamuš! Udělám, co je třeba!" Vyhrkl jsem a nezaváhal ani na okamžik, poněvadž zmíněná fráze je  zárukou dlouholetého šťastného manželství. Naučte se ji také. 

To jsem ale netušil, co za překvapení mi přichystá pedagog z blízké základní školy.

Zadání znělo: "Určete datum příští Velikonoční neděle." Následoval sáhodlouhý návod, jak to udělat, přičemž v pravém horním rohu učebnice se skvěla neumělá podobizna jakéhosi Gausse. 

"Dědo, já tomu nerozumím, pomůžeš mi?" Výraz vnučky připomínal pohled naší čubičky, když nutně musí jít na procházku. Pokaždé podlehnu.

A tak jsme se společně proškrobrtali dělením, násobením, odčítáním a sčítáním. Vysvětlili jsme si pojem konstanta a výjimka, v níž výpočet neklapne. Všechno pěkně ručně propiskou na papír, poněvadž kalkulačka je striktně zakázaná. Proč, netuším ani teď, po třetím pivu. Propisovaček ale máme dostatek. Firemních.

Dospěli jsme nakonec k výsledku, který se lišil o pouhý jeden den, což bylo divné. Gauss by přeci nekecal. Probíráme se sáhodlouhým výpočtem a nemůžeme najít chybu. 

Vtom se vnučka praští do čela, otočí ruku a počítá na kloubech: "Aha. Leden, únor, březen... Březen má 31 dní! Ne třicet." Vyhrkla. A přesně v tu chvíli výpočet sednul jak prdel na hrnec.

Celá tato šaráda nás stála skoro hodinu času. A přitom by stačilo do Googlu zadat frázi: "Velikonoce 2020". A na Wiki zjistit, kdo byl vlastně ten geniální matematik. To by se do moderního života hodilo mnohem více, než otrocké dělení a násobení na papíru.

Nevím teď, zda vnučka něco pochopila, ale řešení má správně a dostane prý smajlíka. Možná už díky mně alespoň tuší, že kdysi žil byl nějaký Gauss. Jsem fantasta.

Pravděpodobně jí ale došel prostý fakt, jak moc je lepší slavit jenom Vánoce. 

U nich totiž není co počítat.