Přeskočit na hlavní obsah

Symbióza

Je pravděpodobné, že každý z vás už někdy prožil noc ve znamení divokých snů. Většinou jejich děj nedává smysl a drtivou většinu z nich zapomenete s prvním otevřením levého nebo pravého víčka. Záleží na politických preferencích. 

Mně se dnes zdálo o manželství. S mou ženou, aby bylo jasno. Matně si vzpomínám, jak mě milovaná honila tam a zpátky. Bude bouřka, schovej kytky. Už je hezky, vyndej kytky. A zase bouřka. Šup s květinkami do garáže. A pořád dokola. Do zblbnutí.

Uštěpačná definice praví, že dlouhodobé soužití dvou osob opačného pohlaví a rozdílného myšlení je omylem evoluce. Fakt, že to funguje, lze připsat tvrdohlavosti lidského mozku, který má tendenci přírodní zákony přeorat k obrazu svému. 

Oč přesně ve snu šlo po úspěšném uložení kvetoucích rostlinek, už netuším, ale s otevřením pravého víčka mi jako první vytanul na mysl pojem symbióza. Což je odborný výraz, který jste už možná zaslechli. Třeba ve škole nebo v nějaké zábavné vědomostní soutěži.

Pojďme si ho přiblížit. 

Samotný pojem pochází z řeckého symbiōsis, což v doslovném překladu znamená společný život nebo soužití. Jaké překvapení, že? Do slovníku přírodovědců se ovšem dostal relativně pozdě, až koncem 19. století. Můžeme ho chápat jako dlouhou řadu vztahů mezi rozdílnými organismy, kde hlavním kritériem je různý stupeň vzájemné výhodnosti či nevýhodnosti pro zúčastněné strany. Definice manželského vztahu jako vyšitá. 

Nebudu vás nudit, ale tenhle vědecký termín se ještě nadále štěpí na několik poddefinic. Třeba mutualismus, vysvětlovaný jako oboustranně prospěšná symbióza. Muž a žena ruku v ruce. Brnkačka. 

Existuje ale i takzvaný komenzálismus, což je vztah pro jednoho účastníka fakticky výhodný, pro toho druhého neutrální nebo alespoň neškodný. S přimhouřením očí se i sem se manželství vejde, přičemž bývá jasné, že prvním jmenovaným je žena. To je správně. Muž by měl své partnerce splnit každé přání, co jí na očích či jiných tělesných partiích vidí, a přitom mu to neuškodí, zatímco ona má tu výhodu, že si našla vhodného komenzálistu. 

Mimochodem - slovo komenzálismus pochází pochází z latinského mensa, čili stůl, a předpony con- prostě spolu.  Čeština to přeložila jako spolustolování. Což o víkendech pravidelně činíme.

A tak se stalo, že včera v podvečer na pergole za přítomnosti dusného počasí došlo ke vzájemné symbióze bez jakýchkoliv dalších podmínek. „Ty Maruško,“ pravím, „vyrazíš v září do lázeňského města se zpívající fontánou, které vzniklo až v devatenáctém století, aby sis opravila své lehce pochroumané zdraví, zatímco mě potom vypustíš do světa samotného na týdenní dovolenou dle mého výběru, aniž bys mi před odjezdem pokládala nepatřičné otázky typu: Nebudeš tam běhat za mladicemi a furt chlastat to pivo?“ A podobně. 

„Nebudu,“ slíbila mi žena a začala vybírat ten správný hotel. Pomyslného vrcholu symbiózy tak bylo dosaženo beze ztráty hvězdičky.  

Lázeňské město asi uhodnete.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

My, ajťáci

V očích široké veřejnosti je takzvaný ajťák podivuhodný tvor. Většinou nás považují za mimozemšťany, což je dost nespravedlivé obvinění.  Ve skutečnosti jsme naprosto obyčejná digitální dělnická třída. Dnes a denně totiž svádíme boj za lepší příští moderní civilizace s přístroji, o jejichž principu fungování dost často netuší nic ani výrobci samotní. Pravda je, že málokterý ajťák přizná na rovinu, že něco neví. Ne že by nechtěl, ale mohl by ztratit glanc a obdivné pohledy sekretářek by se rozplynuly jako pára nad hrncem. "Crrrr, crrrr," zvedám po ránu telefon a přemýšlím, co zase nejde. Kafe si vesele stydne a hlas ve sluchátku sděluje Jobovu zvěst: "Netiskne mi tiskárna!" Polykám doušek, s brbláním se zvedám, docházím na místo konfliktu, vložím nenápadně papír do podavače, aby sekretářka neviděla, a laserová tiskárna si vesele zachrochtá, načež vytiskne tunu papíru ještě z minulého dne. Je síťová. Vracím se na pracoviště, aby káva netrpěla pocitem osamělosti, ale...

Pračka

"Miloši, nejde mi zapnout pračka. Sviňa." Prohlásila manželka, což mě varovalo, protože většinou mi říká láskyplně dědo . Jak dojde na Miloše, visí ve vzduchu průser. Reaguji jako správný ajťák: "Máš kabel v zásuvce?" Odpověď je nepublikovatelná, a tak jdu a zkouším jističe. Cvak - vypnout, zapnout. Nic. Pračka dělá mrtvého brouka a já budu brzy také, pokud problém neodstraním. "Asi už umřela," pravím moudře, "to víš, maká poctivě víc jak osm let a nějaký čip se asi odebral do Křemíkového nebe." To byla chyba, protože má žena Červeného trpaslíka nezná. "Hele, muži, nesmol mě," řekne výhružně, "a dělej s tím něco, nebo půjdeš příští týden do roboty v teplákách." Dělám tedy, co nejlíp umím. Startuji počítač, poté vyhledávač, a lovím e-shopy, které nabízejí kvalitní pračky za rozumnou cenu, nejlépe s dopravou zdarma. Uspěl jsem hned napotřetí, klikám, objednávám, potvrzuji, platím a jsem šťastný, jak jsem problém elegantně vy...

Cesta vlakem

Od doby, kdy jsem jako vnuk zaměstnance tehdejších Československých státních drah díky režijní průkazce cestoval naprosto zdarma, uplynulo mnoho let. I dýchavičné parní mašiny jsou minulostí, stejně jako otevíratelná okénka v kupé nebo kuřáci na chodbičce vagónů. Časy se zkrátka změnily, ale jedno zůstalo. Malé dobrodružství spočívající ve faktu, že jste nikdy dopředu netušili, s kým a jak dlouho budete sdílet společný prostor. I stalo se, že jsem jednou ještě jako student seděl v kupé s několika opilými dřevorubci odněkud z východního Slovenska. Zásobu sprostých slov, která jsem tenkrát pochytil, používám dodnes a ještě jsem ji zdaleka nevyčerpal, což možná za chvíli zjistíte. Moderní doba nám dala k dispozici internet a vymakané vlakové soupravy stoprocentně klimatizované, takže okna bývají neprodyšně uzavřena. Objednat si můžete konkrétní sedadlo, výjimečně klidné kupátko a dokonce dostanete šampaňské. Obdržíte vše, kromě možnosti ovlivnit, kdo si k vám přisedne. Dobrodružství jako ...